Publikováno 7.11.2024
Jak porazit narcise
Mám jednu klientku, která měla narcistického otce. Ale protože já nevěřím na to, že osud je daný, tak podporuji klienta k jeho změně. Ne k útěku od nevyléčitelné poruchy osobnosti, jako to dělají všichni „experti“ na narcisty. A už vůbec ne k tomu, aby svůj život dala svému narcistovi, jak to dělají mnohé oběti narcismu.
A po několika letech práce na sobě se stal zázrak. Otec jí předtím nešel na svatbu a zakázal to i všem ostatním členům rodiny. Protože klientka pro něj nebyla dost dobrá. A o minulých vánocích ji pozval opět po letech do rodiny, aby se s ní usmířil. A největší radost měl on sám, protože narcista není zlý člověk, on je jen tak nešťastný, že neumí kolem sebe šířit nic jiného, než neštěstí, zlobu a ponížení.
A v určitém okamžiku na ni zvedl hlas. A klientka zůstala v klidu. Protože ona udělala změnu v sobě. Tak velikou, že jí nemohlo zakřičení vyvést z rovnováhy. Sama byla překvapená. Protože vždy byla zvyklá sklopit uši a bát se. Ale protože strach už byl uzdraven, ona zůstala v klidu. A narcista se také mohl uklidnit. A to je rozdíl mezi předstíraným uzdravením, kde si hraju na to, že to je v pohodě, dokud nepřijde náraz. Zatímco když je uzdravení skutečné, přijde náraz a nic. Protože „zlomenina duše“ už je uzdravená.
Přirovnání
Většina psychologické pomoci je jako byste měl zlomenou ruku a jediné, co by medicína uměla, bylo vám ruku zafáčovat, ale ruka by neměla přirozenou schopnost se zacelit. Takže vy byste se musel vyhýbat používání ruky. Ale tím pádem byste byl pořád citlivější na každé používání ruky. Protože ruka při nepoužívání by ještě ztrácela kostní hmotu. Ale zlomená ruka se sama spraví, když jí dáme klid a čas. Zatímco psychické zranění se prostým klidem jen dočasně uklidní. A při sebemenším opakování něčeho, co vzdáleně připomíná trauma, se opět projeví.
A totéž se děje na úrovni psychiky. My v dnešní době musíme brát ohledy na všechny, abychom jim neublížili. Ale tím pádem jim ubližuje i to, co před 30 lety bylo běžné. Dokonce jedné paní ubližuje to, že je nazývána plus size modelkou. Přičemž i dnes každý řekne, že ta ženská je tlustá. Ale bohužel jen potichu. Nahlas si to téměř nikdo nedovolí, aby neurazil její city. Ale když má žena 100 kg, tak je opravdu správné, když jí budeme říkat, že je štíhlá? Já také můžu chtít, aby mi každý říkal, že jsem vysoký, ale faktem zůstane, že mám 170cm. A na rozdíl od paní, můj „handicap“ nemůže být uzdraven. Ale současně mi nic nebrání udělat z toho mou přednost. Ale to může jen když uvidím pravdu, přijmu ji a uzdravím to všechno, co mi brání v tom vidět své plus.
Samotný příběh paní je zázrak
Pro většinu lidí, kteří si myslí, že porucha osobnosti je trvalá a nic se s ní nedá dělat. A pravdou je, že na poruchu osobnosti nejsou léky ani psychoterapie. Protože všechny dosavadní psychologické znalosti vycházejí z předpokladu, že je to záležitost jen toho narcisty.
Já nevím, jestli se otec změnil ve vztahu k jiným členům rodiny. Ale ve vztahu ke klientce už přestal být narcistou. Protože jestli je někdo v našem okolí narcista, tím říkáme o sobě, že neumíme svůj sklon k narcismu uzdravit.
Sklon k narcismu
Se většinou projevuje tak, že jsem bezmocná oběť narcisty. A po nějakém čase jsem tak rozbolavělý, že se sám stanu narcistou. Protože jinak se ta bolest nedá snést.
Chce to trpělivost a čas
K dosažení tohoto výsledku potřebovala paní mnoho let. A teď ji čeká další úkol. Protože byla typická „dcera narcisty“, tak si nacházela muže, který byli podobní jejímu otci. A teď už má muže, který ukazuje, že už překonala narcismus v sobě. Ale její tělo si pořád pamatuje na její spontánní potraty, které mělo, aby nemuselo mít děti s narcistou. A zatímco dřívější potraty proběhly ve 4. měsíci, tak teď už má za sebou potrat hned ve 2. měsíci. Což znamená, že původně psychosomatický problém se už „zhmotnil“ do fyzického. A tomu odpovídají i slova jejího gynekologa: Že to vypadá, jako by její tělo aktivně bojovalo proti dítěti.
Což také znamená, že umělé oplodnění by jí asi nepomohlo, protože ona nemá problém otěhotnět, ale donosit plod. A mě se ptala, zda je možné, že jejím osudem je nemít děti. Protože už nemá patnáct let, aby to vyřešila a pak měla dítě.
Osud je pro ty, co nechtějí na sobě nic změnit
Ale tady nastává veliký problém. Protože ona argumentuje tím, že kdyby to byla pravda, tak by ke mně nechodila. A já s tím souhlasím. Ona na sobě pilně pracuje. Už má téměř vše základní k tomu, aby byla na úrovni „normální“ ženy, která na sobě vůbec nepracuje. Protože bohužel každý hrajeme s kartami, které jsme dostali. A zatímco jsou šťastlivci, kteří dostanou do ruky samá esa a žolíky, tak jsou lidé, kteří se narodí a dostanou ty úplně nejhorší karty. A ona i když dostala hodně špatné karty, tak teď už by byla na úrovni úplně obyčejné ženy, kdyby měla dítě. Práci už má. Velmi těžkou únavu, která ji obtěžovala každý den, už si také uzdravila. A dokonce si uzdravila svou neschopnost být sama doma. Starostlivého, pozorného a milujícího partnera také má. A na ní je, jestli chce mít i dítě nebo ne a udělat pro to dost. Protože v tomto případě udělat 95% práce nemusí stačit. V každém případě se jí uleví. Ale dítě mít nemusí.
Takže správně zní ta věta takto: Osud je pro ty, kteří nejsou ochotni se změnit víc, než jejich osud vyžaduje ke změně.
Moje práce končí, když dosáhnete, čeho chcete
Nebo když mi řeknete: Za tuhle cenu to nechci. A kdyby to bylo něco, co může mít klientka i 55 letech, tak bych na ni netlačil. Ale tady má jen roky na to, aby měla dítě nebo ne. A já si uvědomuji, že když bude chodit na kurzy jen 1x za 3 měsíce, tak to může prošvihnout. Protože když problém se změní na fyzický, je už velmi obtížné ho uzdravit. Zatímco dokud je jen psychosomatický, tak může stačit jediná konstelace a vše bude vyřešeno. Proto je daleko lepší řešit problémy hned na začátku a ne je nechávat vyhnít. A někdo dostal takové karty, že mu ke štěstí stačí pomlouvat lidi jako já. Ale já jsem dostal hodně podobné karty jako tato žena a tak jsem si musel vydřít život, jaký mám.
Ale ve 40 mi 4 věci pořád nešly vyřešit
A tehdy jsem si myslel, že to je známkou toho, že na ně ještě nemám. Protože jsem věděl, že co mi dnes nejde, tak za 2 roky už to jde, protože mezitím se změním v jiných oblastech. A díky tomu jsem prošvihl tu dobu, kdy má mrtvička byla zatím jen možnost. Která by tehdy šla vyřešit daleko lépe, než když mi pak kvůli ní odumřela část mozku. Ale tehdy jsem ještě nevěděl to, co vím teď. A proto teď se snažím to říct všem lidem a hlavně všem mým klientům. Protože každý problém je vyřešitelný. Ale když už máte menopauzu, tak ani já nevěřím, že své vlastní dítě mít můžete. Zatímco do té doby buď dáte přednost svým jiným potřebám (což je v pořádku) nebo věnujete svůj čas tomu, co je pro vás nejdůležitější.
Skutečné uzdravení = zapomenutí na problém
Jako každý můj článek, i tento je odsouhlasen paní, o které pojednává. Speciálně v tomto případě je to důležité, protože na kurzu zazněl jiný příběh: Že se za celou dobu, kdy ke mně chodí, nic nezměnilo. Ale to je proto, že když zažijeme skutečnou změnu, už si nepamatujeme na to, jak to bylo předtím. To vidí jen ti, co tomu byli přítomni. A když to tomu člověku připomenou, tak ten najednou uvidí, jaké změny udělal.
A proto také spokojení klienti nepíšou recenze. Jen nespokojení. Protože ti si velice dobře pamatují svůj problém, který já zvýrazňuji, aby se mohl uzdravit. Což dělám zcela opačně, než drtivá většina psychoterapeutů a terapeutů. A ty mají díky tomu lepší recenze. Právě proto, že podle mé definice ještě jejich problém není uzdravený.
A v méně, než 1% případů se ten člověk rozhodne v půli cesty přestat. A pak je naštvaný, že jsem mu nepomohl. Ale já nemohu nikomu pomoct proti jeho vůli. On se musí rozhodnout své uzdravení dokončit. I když se to zdá být kontraintuitivní. Protože aby se mohl totálně uzdravit, musí si totálně připustit svůj problém. Proto většinou děláme uzdravení na etapy. Jako když má člověk zlomenou ruku a špatně by srostla. Lékař mu musí působit bolest, aby dal kosti do správného postavení. Ale zatímco na fyzickou bolest jsou analgetika nebo se dá celý proces udělat v celkovém umrtvení, na psychickou bolest by totéž zabránilo procesu uzdravení. Proto je důležité si říct o oporu další osoby, ale když ten člověk nikomu nevěří, tak je na to sám.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
