Publikováno 24.3.2024
Jak poznám skutečnou změnu u partnera?
Často se potkávám se ženami, které říkají: „Já na sobě pracuji. A můj muž ne. A už mě nebaví, že já musím dělat všechno a on nic. Čtu knížky, poslouchám podcasty, čtu články o vztazích, hledám sebelásku. Manžel mé změně nevěří.“
Reakce jednoho muže na podobné věty zní takto: „Za sebe mohu říci, že kdyby partnerka považovala za "práci na sobě" čtení článků, knih a hledala sebelásku, jen by to z mé strany prohloubilo nechuť s ní dále existovat, jelikož s vysokou pravděpodobností by mne těmi nesmysly začala "krmit" také. Suplovat otevřenou diskusi o problému ihned na počátku pseudostudiem na konci, když je téměř jisté, že celý vztah míří do propadliště dějin je zcela k ničemu.“
Tento muž nemá pravdu, když věří, že vše se vyřeší tak snadno. Ale má bohužel velmi pravdu v tom, že to nepovažuje za skutečnou práci na sobě , ale za „práci na sobě“. Protože pro většinu ezoterických nauk a bohužel i práce psychologů jede podle tohoto scénáře:
Představte si, že bydlíte v Praze. A muž chce, abyste jela do Drážďan, aby se s Vámi dalo žít. A Vy se chlubíte tím, že už jste v Brně. A divíte se, že Váš manžel nevidí změnu. Protože on Vás chce vidět v Drážďanech nebo aspoň v Ústí nad Labem. A ocenil by Vás, kdybyste byla aspoň na dohled od Řípu.
Protože drtivá většina ezoteriků a i mnoho psychologů vede ženy přesně opačným směrem, než by bylo dobré pro samotné ženy a pro vztah. Také si všimněte, kolik ezoteriček je samo, bez vztahu. A bohužel to platí i pro mnohé psycholožky. Což by nebyl problém, kdyby své „řešení“ problému nepřenášely na své klientky. Pak je přirozeným důsledkem rozvod klientek, které samozřejmě věří tomu, kdo na to má papír a školy.
A muži ztrácejí chuť mluvit a někteří se dokonce svých žen bojí. Oni jsou vyčerpáni nekonečným mluvením, které nikam nevede. A proto
-
muži většinou nevěří psychologům, ezoterikům a koučům
První důvod už znáte. Druhý je ještě podstatnější: Je téměř nemožné najít psychologa či ezoterika, který nestojí na straně žen proti mužům. V podstatě jsem snad jediný konstelatér, který má vyrovnaný počet účastníků a účastnic (samozřejmě nepočítám kurzy jen pro jedno pohlaví). Velice dobrý je poměr 2 ženy na 1 muže. Ale jsou ženy konstelatérky, které jsou nadšené za každého muže, který se u nich objeví. A jsou i ženy, které na svých kurzech žádné muže nechtějí. Schválně se zeptejte své psycholožky, kolik % klientů má mužů. A hlavně kolik % jejich klientů se rozvedlo.
Já naopak jsem na straně všech. Což je srozumitelné pro každého konstelatéra. Protože my věříme, že se nejedná o boj, ale vždy existuje nejméně 1 řešení, ve kterém vyhrají všichni. A k tomuto řešení musím dojít tak, že dbám na dobro všech, i těch, co tam nejsou. Bez kompromisů. Protože kompromis znamemá, že nikdo nebude spokojen.
A i pár výjimečných druhů psychoterapie tomu rozumí. Ale většina psychoterapií pracuje jen s 1 člověkem z páru. A někdy to dosahá takové paranoie, že když se muž chce zeptat, jak to jde s jeho ženou, tak se s ním psychoterapeutka odmítá i setkat, aby nenarušila důvěru své klientky. Ale jak pak dotyčná chce pomoct své klientce, když vidí jen půlku pravdy?
Ona už samotná psychoterapie je spíše ženská záležitost. Musíte v ní umět používat věci, patřící spíše k ženské půlce světa. Protože k mužskému principu patří síla, agrese, hierarchie, přímé jednání, málo slov a více činů.
A teď kolik znáte psychologů, kteří se takhle chovají? Takže ačkoliv u zrodu psychoterapie byli muži, není žádná „psychoterapie kácením stromů“ nebo aspoň „chodící psychoterapie“. Což by přesně odpovídalo naturelu mužů.
Takže při většině psychoterapií se sedí, u některých dokonce i leží. A je jen málo situací, kdy se chodí nebo pracuje s tělem.
A bohužel i někteří psychologové věří, že skutečná změna není možná
Aspoň tak si vysvětluji případ paní, kterou její paní psycholožka utvrzovala v tom, že změny, které vidí na jejím manželovi jsou předstírané. A tak paní věřila paní psycholožce, protože má papír a nevěřila mě ani svému muži. A uvěřila mu, až když se muž zamiloval jinde. Protože rok a půl skutečné práce u mě vedl k tomu, že muž se otevřel lásce. Ale bohužel láska od ženy byla zavřená. A pak stačilo jen pár sezení s ní a ona uviděla ten dar, který jí celou dobu její muž nabízel. A ona sama se připodobnila k mrtvému stromu, který teď rozkvetl. A i když už manžel je zamilovaný jinde, ona je moc ráda, že pro ni udělal svou práci, protože s ním se teď dá žít, zatímco předtím byl úplně jiný člověk.
Takže jestli věříte, že jdete správným směrem, tak to Váš muž uvidí. Ale protože jsem s dotyčnou ženou hovořil, tak vím, že v jejím případě má pravdu muž. I když jí ta její cesta hodně pomohla. Ale pro vztah zatím byla smrtící. A to neříkám jako muž, ale jako hlubinný konstelatér.
I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
